Kontaktujte nás +420 730 157 063 - rozumacit@pestouni-rac.cz

5 nejčastějších mýtů o pěstounské péči. Jak se věci doopravdy mají?

Pěstounská péče a laická veřejnost

V problematice náhradní rodinné péče se pohybuji již několik let a takřka kdykoli o své práci zabřednu hovor s někým cizím, nestačím se divit. Vlastně ne. Nepřekvapují mě zkreslené představy laiků o pěstounské péči, která je v naší společnosti stále opředená spoustou předsudků. Mediálně propírané kauzy holt vždycky zastíní to lepší, povedenější a příkladné, o čem se už tolik nemluví. Pojďme se spolu podívat na nejčastější mýty ohledně pěstounské péče v České republice a poodhalit tak roušku toho, jak se věci doopravdy mají...

První mýtus: Je stejné vychovávat biologické dítě a dítě přijaté

Dítě jako dítě. V čem by mělo být to přijaté do pěstounské péče jiné než mé vlastní? Vychovali jsme své tři děti, žijí spořádaně, tak proč by péče o přijaté dítě měla být problém? Oceňujeme schopnosti každého takového rodiče a nepodceňujeme zkušenosti získané letitou praxí. Pravdou však zůstává, že děti přicházející do náhradní rodinné péče mají určitou minulost a z ní plynoucí traumata a specifické problémy. Možná by vás některé z nich ani nenapadly. S čím se děti v pěstounské péči nejčastěji potýkají?

  • Nedůvěřují, protože zažily zklamání.
  • Nemluví a neumí vysvětlit, co se s nimi stalo.
  • Své emoce a stav projevují „nenormálním“ chováním.
  • Trpí nízkým sebevědomím, nevěří si, neumí prožívat radost.
  • Obtížně dodržují pravidla a hranice.
  • Mají zdravotní potíže plynoucí z prožitého traumatu.
  • Pokud neznají svou historii, prožívají hrůzostrašné fantazie.
  • Mohou být pasivní, lhostejné, úzkostné.

Nejde o vyčerpávající přehled těžkostí dětí, které z nějakého důvodu nemohly vyrůstat u svých rodičů. Mohou nám však pomoci vžít se do role náhradního rodiče a představit si výzvy, kterým musí v rámci pěstounské péče čelit.

Základním klíčem k úspěchu je potřeba uvědomit si, že dítě se takto nechová schválně. S podporou doprovázející organizace a návazných odborných služeb mohou pěstouni těmto dětem skutečně pomoci ke šťastnému dětství a spokojenému životu.

Druhý mýtus: Pěstouni „to“ dělají jen pro peníze

Dalším častým tématem k diskuzi je to, že pěstouni berou za přijetí dítěte do pěstounské péče peníze. Ano, to je pravda. Pěstouni jsou skutečně finančně ohodnoceni, ale rozhodně nejde o částku, na které by zbohatli.

Dnes a denně se setkávám s pěstouny skvěle a nadstandardně pečujícími o svěřené děti. Řeší s nimi všechny starosti a problémy, mnohdy společně absolvují zdlouhavá lékařská vyšetření, hospitalizace, terapie. Neúnavně podávají povinné zprávy o vývoji dítěte soudu, podporují náročný kontakt s biologickým rodičem, docházejí pravidelně na OSPOD, nechají nahlížet do svého soukromí, vzdělávají se.

Vězte, že mnoho lidí by dítě do pěstounské péče za takových podmínek a s odměnou absolutně neodpovídající vynaloženému úsilí rozhodně nepřijalo. Podívejte se na přehled dávek pěstounské péče pro rok 2020 a posuďte sami.

Třetí mýtus: Znevýhodněné dítě si do péče žádní pěstouni nevezmou

Věděli jste, že až donedávna byly do evidence dětí vhodných do náhradní rodinné péče zařazovány jen vybrané děti? Teprve s novelou zákonu o SPOD z roku 2013 se do evidence striktně zařazuje každé dítě mimo péči rodičů. Že jsme se ale načekali. Každý přece máme právo na to mít milující rodinu. Tvrzení, že dítě s nějakým zdravotním nebo psychickým handicapem patří pouze do ústavního zařízení, je zcela mylné.

Je pravdou, že ne všichni pěstouni by náročnou péči o dítě se znevýhodněním zvládli. Přesto však v naší republice existuje řada schopných pěstounů (a i já je znám osobně), kteří právě o tyto děti chtějí pečovat a dokážou jim zajistit rozvíjející, úžasné a milující prostředí. Nadační fond Rozum a cit pravidelně podporuje pěstouny dětí se zdravotním znevýhodněním formou získání kompenzačních a jiných pomůcek pro kvalitnější život těchto dětí. Přečtěte si o nadačním fondu více.

Čtvrtý mýtus: Pěstounská péče je to samé jako adopce

My ostřílení vlci z „náhradky“ rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí dobře známe. Z praxe ale víme, že ne každý člověk je v terminologii zběhlý. Adopce a pěstounská péče jsou dva zcela odlišné instituty. Pojďte si je zapamatovat jednou provždy.

Co je adopce či adoptivní péče

Při adopci přecházejí všechna práva a povinnosti na adoptivní rodiče stejně tak, jako kdyby se jim narodilo biologické dítě. Adoptované dítě je považováno právně za vlastní. Příbuzenská vazba dítěte k biologickému rodiči zaniká a adoptivní rodiče nemají povinnost podporovat kontakt mezi nimi.

Co je pěstounská péče

Pěstounská péče nastává v případě, pokud biologičtí rodiče nemohou o dítě pečovat. Tito rodiče však nemusejí být zbaveni všech práv a povinností, které vůči dítěti mají. Laicky řečeno: nemusí vždy zaniknout role biologického rodiče a dítě se může do biologické rodiny vrátit, pokud pominou důvody, pro které bylo z rodiny odebráno.

Pěstouni mají omezená práva a povinnosti k dítěti a o jejich rozšíření musí rozhodnout vždy soud. Pěstouni musí mít uzavřenou Dohodu o výkonu pěstounské péče, kterou uzavírají s doprovázející organizací. Mezi dítětem a pěstounem nevzniká příbuzenská vazba.

Pátý mýtus: Pěstouny se může stát pouze manželský pár

Byť v pěstounské péči platí pořekadlo „ve dvou se to lépe táhne“, pěstounem se můžete stát i jako jednotlivec — samoživitel. Důležité je splnit zákonem stanovené podmínky. Pokud žijete v manželském či partnerském svazku, pěstounem můžete být oba nebo jen jeden z vás. Mnoho žen, které žijí samy, se rozhodnou pro profesní dráhu pěstounství, a stávají se pěstounkami na přechodnou dobu.

Pěstounem se může stát i blízký příbuzný dítěte nebo dokonce plnoletý sourozenec dítěte. Tato představa se na první pohled jeví jako úsměvná, ale věřte, že i takový model může fungovat. Pěstouni, které doprovázíme, jsou tak vůči dětem v pěstounské péči „rodiči“ a zároveň babičkami, prababičkami, tetami, bratry, švagrovými nebo dokonce bývalými partnery biologických rodičů dětí.

Končím u pětky, ale omylů a mýtů okolo pěstounské péče by vydalo na román. Tak třeba zase jindy. Za každou kapku v moři, za každý narovnaný pohled na záslužnou práci pěstounů velké díky. Věřte, má to smysl. A já možná, až se dám příště zase do hovoru s někým na poště během nekonečné fronty čekání na balík, zjistím, že můj příspěvek padl na úrodnou půdu.

Jitka Janoušková
Vedoucí pobočky doprovázení pro Středočeský kraj
Rozum a Cit, z.s.

Pomáháme s rozumem

Pomáháme s rozumem, 
nasloucháme s citem


Chcete nás podpořit?

Více informací

Kde působíme

Kde působíme

ikona-terc.png

Praha

Jste z hlavního města Prahy a hledáte doprovodnou organizaci?

Kontaktujte nás

ikona-terc.png

Plzeň

Jste z Plzně či Plzeňského kraje a hledáte doprovodnou organizaci?

Kontaktujte nás

ikona-terc.png

Střední čechy

Jste ze Středočeského kraje a hledáte doprovodnou organizaci?

Kontaktujte nás

Novinky

  • Aktuálně ke vzdělávání pěstounů

    Kvůli přetrvávající pandemické situaci musíme zrušit všechny prezenčních akce naplánované na měsíc duben. Mrzí nás, že se opět nepotkáme osobně. Se situací jsme ale tak trochu počítali a připravili pro vás další on-line setkání. Ve čtvrtek 29. 4. 2021 v čase od 15 do 17 hodin proběhne on-line seminář na téma POZNEJ MĚ A PORAĎ MI aneb jak zjistit více o osobnosti dítěte a rozvíjet ji. Povídat si s vámi bude psycholožka paní Mgr. Eva Urbanová.

  • Máme volné kapacity

    Hledáte doprovázející organizaci? Dobrá zpráva pro všechny nové pěstouny i ty, kteří jsou už zaběhlými mazáky. Máme volná místa pro pěstounské rodiny z Prahy, Středočeského či Plzeňského kraje. Ozvěte se nám! Sladíme vzájemná očekávání a do práce se vrhneme bez zbytečných okolků. Záleží nám na tom, aby se pěstounům dostávalo včasné komplexní podpory, a děti tak mohly vyrůstat v bezpečném a harmonickém prostředí.

    Těšíme se na Vás!

Archív